Jak radí Nicolas Cole – Víc! Víc! Víc! Pořád jde o Substack.
Na to, abych se naučil, jak mám fungovat na Substacku, jsem dostal pokyn napsat nejdřív 100 příspěvků. Jakkoliv, protože je stejně nikdo nebude číst.
Asi jako na mém blogu, který, kromě asi tří lidí za rok, taky nikoho jiného nezajímá. Možná i proto, že éra osobních blogů je už pryč.
Spíš to ale bude tím, co jsem se znovu dočetl na Substacku. Koho ty texty v blogu můžou zajímat? Co komu řeší? Pro koho, kromě mě, vůbec jsou?
Nicolas Cole radí – zapomeňte na blogy. Dobrá, to půjde snadno.
Derek Hughes vysvětluje, proč těch prvních 100 příspěvků zaujme jen hodně málo lidí.
Protože i když se k nim nějací čtenáři nějak dostanou, tak u nich taky hned skončí. Nic nikoho nemotivuje k pokračování.
Můžou za to především špatně nastavené úvodní informace – krátký biografický profil hned na začátku a stránka O mně.
Derek to velmi trefně přirovnává k obchodníkovi, který sice má zajímavé věci ve výloze, ale před vchodem staženou roletu.
Takže mám, zas co řešit.
Bio už je v nové verzi.
Stránka O mně mě čeká. Můj HI mentor (= Human Inteligence) Derek je hodně trpělivý a ví, co je pro abonenty mateřské školky pro spisovatele na Substacku potřeba. Hned po tomhle příspěvku jdu na to.
Tohle je můj osmý příspěvek v mém právě zahájeném čtvrtém týdnu. Kdybych ale pokračoval tímhle tempem, tak tu stovku dokončím za rok.
To se mi nelíbí. Šest měsíců je lepší cíl. Ale znamená skoro 7 až 8 příspěvků během dvou týdnů. Takže už mám zpoždění.
No nic, listopad začíná, 4 vstupy za týden a za 23 týdnů je splněno. Přibližně do konce dubna bych tak mohl první certifikát absolventa mateřské školky Substacku mít doma.
Už teď se na přijímací pohovor do základní školy těším jak malý kluk!
Ale do té doby mě čeká ještě 92 textů.
A další Derekovo přirovnání k pěstování na farmě. Vyrostl jsem na naší zahradě, takže pořád dobře vím, co roste rok a co 10 let. Ano, Dereku, sázet a zalévat, dlouho a pořád znovu. Něco třeba nevyroste, ale něco vyroste, i když až po čase. Jako naše třešeň.
Teď ale musím ve vlastní hlavě najít, kdo je můj čtenář, jaké řeší otázky a čím budu přispívat k jejich zodpovězení. To vůbec není marné zadání pro další krok!
