Určitě. Možná později, ale přesto.
I když se mi letos nástup do nové podzimní sezóny hned od začátku nepovede.
Nejen kvůli už v květnu naraženému kolenu, ale hlavně kvůli ještě navíc koncem července poraněné, nejspíš nějak natržené achilovce. Oboje na levé noze.
Takže doteď stále trochu pajdám. Ta levá pata je pořád při jakékoliv chůzi ještě pořád cítit. Zatím na to patlám různé gely, ale bez nějakého výraznějšího efektu.
Konečně jsem se taky po jeden a půl měsíci dočkal ortopeda. Ten mi po rentgenu kolena a ultrazvuku achilovky přes můj optimismus sdělil, že levou nohu nemám vzhledem k jeho nálezům (achillodynie) zatěžovat.
Příští týden mě tedy čeká další (větší) ultrazvuk. Zahájení léčení té achilovky až začátkem října, kolena potom.
Jak dlouho se to celé potáhne, nemám tušení.
Nečekal jsem, že pěší turistika bude takhle nebezpečná.
Vzkaz shůry byl ale o minulém víkendu více než výmluvný.