Potkat takového šikovného a pracovitého umělce je štěstí už samo o sobě.
Je neuvěřitelné, co dokáže tak malý tvoreček vytvořit v prázdném prostoru během jediné noci.
Taková síť, navíc osvětlená ranním sluncem, je skutečně přímo umělecké dílo.
Vlákna, z nichž je utkána, jsou svojí unikátní pevností a pružností pro člověka pořád ještě nedosažitelným materiálem, který se výzkumníci snaží zatím stále jen napodobit.
Hlavní ale je, a vědí to lidé už po generace, že se samotnými pavouky se žije lépe, než bez nich.
A že je potřeba chovat se k nim jinak, než třeba ke komárům.
Pavouci a štěstí přece patří k sobě.
