První odpoledne v novém roce 2022 bylo zatažené a připomínalo spíš podzim než leden.
Nic ale nebránilo hned po poledni vyrazit ven k autobusu MHD a na konečnou v Roudničce.
Jak na Nový rok, tak po celý rok. V pohybu a zvesela. Pak rovnou do lesa a přes mírný kopec až k hájovně na východním okraji Vysoké nad Labem (úvodní obrázek).
Kousek od hájovny je pěkný výhled na obec Vysokou. Ta by se dnes měla jmenovat spíš Vysoká pod Milířem. Především díky tomu kopci, pod kterým se bezprostředně rozkládá jak její původní jižní část, tak i nová výstavba na západním svahu. Rozhledna na Milíři byla teď v zimě odsud taky dobře vidět.
Okružní cesta lesem za dobrého počasí a v příjemné společnosti ubíhá vždycky rychle. Někdy dojde i k překvapivému nečekanému setkání. Tentokrát si na stejné cestě užíval novoroční les i známý folkový zpěvák Karel Plíhal.
Zpátky k novohradeckým rybníkům to není daleko. K prodloužení novoroční procházky to stačilo vzít od Biřičky kolem Cikána po hrázi. Voda pro občerstvení se pak vždycky nějaká najde.
Nakonec stačí už jen přejít novohradecký hřeben a zas dolů z kopce do města. Když býval v zimě sníh, tak i takovýhle kopec se zdaleka viditelnou vodárnou stačil ke spoustě zimní zábavy.
Posledním pozdravem z okružního novoročního výletu byla upomínka na tady pod kopcem se kdysi nacházející samostatnou obec. Že tu byla ještě před 80 lety adresa Lhota pod Strání, ví už dnes málokdo. Dnes je jen kousek odtud konečná několika linek MHD. Stačilo tam chvíli počkat a novoroční odpoledne už vystřídal novoroční večer.
