Úterní letní odpoledne vytáhlo ven i mě.
Překvapení mě čekalo hned na cestě z parkoviště k lesu. Vůbec jsem to tam nepoznával. Všude vysoké stromy, které jsem pamatoval sotva poloviční. Místa, odkud bylo dřív vidět široko daleko, byla teď hustě zarostlá.
Nebyl jsem tam asi patnáct let. Nebo dvacet?
Když je hezky, na rychlé snímání stačí jedna ruka i s NW hůlkou zavěšenou ve dlani.
Pak se stačí jen dívat. Pořád je na co.
Kdysi klidný les je dnes plný bruslařů a cyklistů. Bruslaři ovšem jezdí jen po asfaltu. Toho je dnes v městských lesích taky dost.
Zato cyklisti jezdí všude a skoro všichni bez zvonků. Jeden z nich ale chybějící zvonek nahradil svým překvapivým „S dovolením!“ 👍
Medardova kápě měla letos zůstat suchá. Kdo mohl, byl venku.
Příjemný čas.
K tomu klidných 11,3 km za necelé 3 hodiny i s občerstvením.
Dnes splněno, na rotoped už netřeba.
