za sysly a na šikmou věž

michalovice hrad šikmá věž

Uvidět během jediného odpoledne dokonce dvě u nás zcela unikátní rarity, to se dá stihnout v Mladé Boleslavi.

Příjemná dopolední procházka po proudu Jizery z Bakova na oběd v Josefově Dole nebyla na úvod na škodu. Při cestách podél každé řeky si teď už vždycky uvědomím, jak hodně jsou mi taková místa příjemná.

První raritou je úžasná syslí kolonie na levém břehu Jizery. O něčem podobném jsem předtím vůbec neslyšel.

Na dotaz jsem tam od místních dostal instrukce, kde to je a jak zařídit, aby ta malá zvířátka přiběhla. A hlavně nekrmit!

Když vykoukl pár metrů od boty ze země první sysel, bylo to neuvěřitelné. Pak to začlo. Druhý, třetí a dál, až jich bylo kolem plno. Přibíhali k nohám a prohlíželi si zblízka nastavené ruce. Vůbec se nebojí, ale ochočení tedy zase nejsou. Pořád jsou ostražití a vmžiku zmizí v zemi, když se jim něco nelíbí.

To všechno se odehrává na dohled od místního sídliště. Kde jsou ty časy, kdy syslové chodili pro svoji obživu do plných stodol a sýpek.

Na druhém břehu Jizery hned naproti je ta druhá rarita. Česká šikmá věž.

Kolik stojí v Česku podobných šikmých věží, jako má zřícenina hradu Michalovice, nevím. Ale tahle věž je opravdu hodně šikmá. Ještě, že to člověku řeknou, až když je dole.

Při prohlížení fotek té věže jsem nejdřív trochu podezíral mobil, ale když to výrazné naklonění potvrdil i můj preferovaný vyhledávač Startpage, bylo jasné, že to je opravdu tak.

Výhled z té věže je impozantní. Dokonce byl k mému překvapení dobře vidět i Ještěd a jeho sluncem posílaná svítící „prasátka“ přes šikmá okna slavné věže na vrcholu.

Celý den bylo krásně. Avizované bouřkové mraky se hromadily jen na obzoru. Cestou domů naštěstí náš vlak nedohnaly.