Chodit venku pěšky je fajn – pokud to jde. Když to nejde, je tu už ověřené řešení.
V říjnu 2020 jsem pořídil rotoped Domyos 900. Šlapal jsem pravidelně skoro dva roky. Pak mi k pohybu pomohly jiné důvody – skoro každý den jsem chodil pěšky do města a rotoped jsem nepotřeboval.
Teď se ale okolnosti mění a pravidelné kilometry zřejmě brzy skončí. Rotoped na mě trpělivě čekal.
Dnes jsem ho znovu rozjel. Stojí teď v jiné místnosti, bez zrušené televize před ním. Místo ní tu je iPad Mini, který šlo snadno připevnit.
Plánoval jsem půl hodiny, 200 kcal nebo 10 km. Nejdřív jsem zkoušel taiči videa, ale ta mi k šlapání neseděla. Pak jsem si pustil přehlídku hitů Ennia Morriconeho – a šlo to samo. Půlhodina utekla, i 10 km. Přestat uprostřed těch krásných melodií nešlo. Přidala se ještě čtvrthodina.
Zastavila mě až nabídka dopolední kávy – po celkem hodině šlapání.
S Morriconem to uteklo jako voda. Díky rozumné zátěži byl pocit i po té hodině příjemný.
V záložkách mám uložené hity na mnoho hodin dopředu. Už teď se těším na další jízdu.
Dnešní konečný výsledek: Nahoře: spálené kilokalorie a tep za minutu, dole: „ujeté“ kilometry, čas 1 hodina a 1 minuta, (poslední) frekvence šlápnutí 73 za minutu. Zátěž 1. stupeň.
